1
První zmínky o obci Karpniki, která se nachází v úpatí Sokolích hor, pocházejí ze 14. století. Hornatý terén a okolní kopce jsou malebnou scenérii pro hrad Karpniki, jehož historie sahá do 15. století a je spojena s významnými slezskými rody. Jedním z prvních majitelů opevněné stavby obklopené příkopem byl Cunze von Predel. V roce 1476 přešla usedlost do vlastnictví proslulé rodu Schaffgotschů, a Hans Schoff nazývaný Gotsche byl prvním členem rodu, který se stál majitelem karpnického statku.
2
Kromě Karpniků vlastnil také okolní statky Kamienica a Chojnik. Statek zůstal ve vlastnictví Schaffgotschů do roku 1580. Potom hrad několikrát měnil majitele až do roku 1725, kdy jej rod Schaffgotschů získal zpět do svého majetku. Poté, co hrabě Franze Wilhelma von Schaffgotsch v roce 1774 zemřel a nezanechal dědice, přešel karpnický statek do královské správy a o tři roky později, v roce 1777 do majetku krzeszowského cisterského kláštera. V roce 1784 statek odkoupil hrabě Friedrich Wilhelm von Reden a o tři roky později, v roce 1787, je jako jeho majitel zmiňován hrabě Karl Georg Heinrich von Hoym, který jej v roce 1789 prodal Casparowi Conradowi z rodu von Zedlitz.
3
Karpnický statek zůstal v jeho vlastnictví do roku 1822, kdy jej poslední majitel, Freiherr Otto von Zedlitz und Neukirch, prodal bratrovi pruského krále, knížeti Vilému von Preussenovi a jeho manželce kněžně Marianně. Právě rod Hohenzollernů proslavil statek a nejvíce ovlivnil současný stav budovy. Ihned po jejím nabytí začaly první rekonstrukční práce, jejichž účelem bylo přizpůsobení hradu potřebám knížecí rodiny.
4
Ze strany nádvoří, ve výši prvního patra, vznikl ochoz v neogotickém stylu, který umožnil používat zvlášť jednotlivé místnosti propojené enfiládou. Další přestavba se uskutečnila ve 40. letech 19. století a dala objektu podobu romantické rezidence v neogotickém stylu, odrážející se v hladině rybníků v parku. I přes přestavbu bylo zachováno mnoho prvků z původní opevněné budovy - především příkop a most, který vede do hradního nádvoří.
5
Po smrti knížete Viléma v roce 1851 (kněžna Marianna zemřela v roce 1846) přešel statek do vlastnictví starší dcery, princezny Elisabeth, která byla od roku 1836 manželkou knížete Karla von Hessena. Statek zůstal ve vlastnictví Heské dynastie jako soukromý majetek do roku 1945. Posledním majitelem byl kníže Ludwig von Hessen und bei Rhein, pravnuk princezny Elisabeth a praprapravnuk kněžny Marianny a knížete Viléma. V tomto období byla usedlost navštěvována poměrně zřídka. Jezdilo se sem v letních měsících, na podzim se pořádaly lovy.
6
Tato fotografie byla pořízena v roce 1869 na nádvoří hradu Karpniki. Příležitostí pro komorní setkání v rodinném kruhu byly oslavy narozenin princezny Elisabeth. Mezi hostmi na fotografii jsou mj. Marie královna Bavorska (sestra), kníže Adalbert von Preußen (bratr), Großherzog Ludwig IV von Hessen und bei Rhein (syn) s manželkou Princess Alice of the United Kingdom (dcera britské královny Viktorie), kníže Karl von Hessen (manžel) a další synové knížecího páru Heinrich a Vilém. V Karpnicích se trávil čas hlavně procházkami a výlety. Uskutečnil se i výstup na Sněžku, a - což je zajímavé - návštěva továrny na koberce v obci Kowary.
7
Během druhé světové války byl hrad zařazen mezi muzejní sklady Günthea Grundmanna, obvodního památkáře Dolního Slezska. Zde se také v obavách před bombardováním přemístily z Darmstadtu sbírky umění a přestěhoval se sem poslední majitel hradu, kníže Ludvík von Hessen und bei Rhein. Mezi shromážděna děla patří i Darmstadtská Madona - obraz z 16. století od Hansa Holbeina mladšího. Od ledna 1945 se sbírky odvážely hlouběji do Německa a ukrývaly se před postupující Rudou armádou.
8
Po druhé světové válce od února 1946 do roku 1949 se na hradě nacházela Lidová univerzita, která byla první institucí toho typu v Dolním Slezsku. Program se realizoval v rámci 5měsíčních školení a jeho účelem byla příprava dospělé mládeže pro kulturní a vzdělávací činnost ve venkovských oblastech. Studenti pocházeli z různých částí Polska. Poté byl objekt několik let prázdný. Teprve v roce 1956 v ní byl umístěn Domov sociální pomoci pro děti. První konzervační práce po válce byly provedeny teprve v roce 1962, kdy došlo mj. k opravě střechy. Hrad měl plnit funkci rekreačního střediska, jeho stav byl však tak špatný, že jej v roce 1973 museli jeho obyvatelé opustit.
9
V průběhu následujících let následovaly pokusy o využití budovy pro různé účely, všechny však byly neúspěšné. Objekt mnohokrát měnil majitele a i přes pokusy o opravy a konzervační práce stále více chátral. Docházelo k vandalismu a loupežím. V roce 1993 zloději vybourali renesanční portál a připravili jej k odvozu. Naštěstí se proti tomu podařilo včas zasáhnout, portál byl zachráněn a po provedení konzervačních prací se vrátil na své průvodní místo. Devastace však pokračovala.
10
V roce 2009 hrad s parkem a okolními pozemky zakoupila developerská společnost za účelem jeho rekonstrukce a obnovení zašlé slávy.
Prezident Polské republiky nechal hrad zapsat na seznam kulturních památek, což je pro historickou památku nejvyšší ocenění. Bohatá historie tohoto místa je zřejmá na každém kroku a pobyt zde je zážitkem sám o sobě. Odkazy na minulost byly rekonstruovány s velkou péčí o každý detail, což pomohlo zachovat neobyčejnou atmosféru minulých století. Restaurace ve středověkých prostorech hradu, které se nacházejí v jeho nejstarší části, stopy přepychu renesanční rezidence, barokní reprezentativní schodiště a novogotické dekorace spolu tvoří kouzelné kulisy pro všechny typy pobytů. Hrad Karpniki je výjimečné místo pro náročné hosty a to jak na delší odpočinek, tak na krátkou služební cestu.
